Nedostatek spánku v dětském věku
Spánek je nezbytný pro normální růst a vývoj a je také regulátorem paměti u dětí i dospělých. U dětí se nedostatek spánku, či jeho narušování v průběhu noci, projevuje ospalostí během dne nebo také nadměrnou hyperaktivitou.
Poruchy dýchání ve spánku u dětí
Jedna z hlavních příčin přerušovaného spánku u dětí a adolescentů jsou poruchy dýchání vázané na spánek. Prevalence obstrukční spánkové apnoe – OSA, v dětském věku (2-5 let), je 1–3 %.
Americká pediatrická akademie udává, že OSA se běžně vyskytuje v dětství a jestliže není léčena, může být příčinou vážných komplikací (Marcus et al., 2012).
Možné důsledky neléčené OSA u dětí:
- Špatný růst.
- Problémy s učením.
- Problémy s chováním.
- Kardiovaskulární komplikace (Gozal, 1998).
Většina posledních výzkumů, u dětí, prokazuje, že dokonce i jedna apnoická událost za hodinu, může způsobit měřitelné neurologické změny.
Orofaciální vývoj
U podskupiny pediatrických pacientů, s kraniofaciálními abnormalitami, je zvýšené riziko selhání tonzilektomie a adenotomie. Tito pacienti mají predispozici k orofaciálním poruchám chování a pohybů, způsobených nesprávnou funkcí svalů a nesprávnými návyky (jazyk, rty, čelist a tvář); například špatná pozice jazyka, může během polykání a/nebo během odpočinku, přispívat k chybnému orofaciálnímu vývoji a udržovat vadné postavení zubů.
Krátký jazyk a rozvoj OSA
Nedávný výzkum Guilleminault et al. (2016) ukázal, že u dětí s poruchou dýchání ve spánku a krátkým jazykem (bez zvětšených mandlí), je větší stupeň anatomických abnormalit v dutině ústní, než u dětí s normální délkou jazyka a zvětšeními mandlemi.
Navíc zjistili, že děti s krátkou frenulou (frenulum linguae; jazyková uzdička), měly alespoň jednoho přímého příbuzného se stejnou abnormalitou a poruchou dýchání ve spánku. Guilleminault a kolegové předpokládají, že neléčená krátká linguální frenula po narození, vede k rozvoji poruch dýchání ve spánku během života. Jestliže je tedy přítomna tato abnormalita, mělo by být provedeno důkladné screeningové vyšetření spánkové apnoe.
Orální myofunkčni terapie
Již v roce 1918 byla zmíněna orální myofunkčni terapie – OMT (Oral myofunctional therapy), spolu se správným postavením jazyka v ústní dutině, jako metoda, která zlepšuje vývoj dolní čelisti, dýchání nosem a faciálních kontur. Guimaraes (1999) navrhoval tuto metodu, pro léčbu poruch dýchání ve spánku, od počátku roku 1990. Cvičení sestávají z isotonických a izometrických cvičení, zaměřených na orální a orofaryngeální funkce (na jejich změnu) jako je; polykání, artikulace, pohyblivost jazyka a další.
OMT a spánková apnoe
- dětí, které vyžadují pomoc se správným orofaryngeálním vývojem a správným vývojem funkčního dýchacího vzorce.
- u dospělých; jako možnost podpory optimálního zdraví v komplexním přístupu k léčbě spánkové apnoe.
Od Rochelle Zozula, PHD, DABSM a Pauli Fabbie, RDH,BS,COM volně přeložila a doplnila Bc. Jana Pachlopníková, RPSGT.
Reference:
- Camacho M, Certal V, Abdullatif J, et al. Myofunctional therapy to treat obstructive sleep apnea: A systematic review and meta-analysis. Sleep 2015; 38(5):669-675.
- Frey L, Green S, Fabbie P, et al. The essential role of the COM in the management of sleep-disordered breathing: A literature review and discussion. Int J Orofacial Myology 2014; 40(11) 42-55.
- Gozal D. Sleep-disordered breathing and school performance in children. Pediatrics 1998; 102:616-20.
- Guilleminault C, Huang Y, Quo S, et al. Teenage sleep-disordered breathing: Recurrence of syndrome. Sleep Med 2013; 14 (1):37-44.
- Guilleminault C, Huseni S, Lo L. A frequent phenotype for paediatric sleep apnoea; Short lingual frenulum. ERJ Open Research 2016; 0:00043-2016.
- Guimaraes KC. Soft tissue changes of the oropharynx in patients with obstructive sleep apnea (transl.). J Bras Fonoaudiol 1999; 1:69-75.
- Marcus CL, Brooks LJ, Draper KA, et al. Clinical practice guideline: Diagnosis and management of childhood obstructive sleep apnea syndrome. Pediatrics 2012; 130:e714; DOI:10.1542/peds.2012-1672.
