Do spánkových laboratoří se začínají, čím dál více, dostávat pacienti, kteří mají nejenom spánkovou apnoi, ale i další choroby jako např. obstrukční nebo restriktivní plicní nemoc. Je důležité vědět, pro správné nastavení terapie, co tyto nemoci znamenají, jak se liší a léčí.
Stručně řečeno, obstrukční plicní onemocnění jsou stavy, které brání pacientovi vydechovat veškerý vzduch z plic. Na druhé straně u jedinců s restriktivními plicními chorobami nedojde ke správnému rozepjetí plic, mají tedy problém s nádechem.
Co to je obstrukční plicní nemoc?
Jedinci s obstrukční plicní nemocí se vlastně dusí, protože mají potíže s vydechováním veškerého vzduchu ze svých plic. Z důvodu zúžení dýchacích cest v plicích nebo kvůli poškození plic je vydechovaný vzduch pomaleji vytlačován. Po úplném výdechu jim v plicích zůstane neobvykle velké množství vzduchu.
Nejčastější příčiny
- Astma
- CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc), která zahrnuje chronickou bronchitidu a emfyzém
- Cystická fibróza
- Bronchiektázie
Obstrukční plicní onemocnění ztěžuje dýchání, zejména při zvýšené námaze nebo aktivitě. Jak se rychlost dýchání zvyšuje, pacienti mají méně času na úplné vydechnutí před dalším nádechem.
Dle National Heart, Lung and Blood Institute je primárním rizikovým faktorem tohoto stavu kouření. Více než 75% jedinců s CHOPN v současné době kouří nebo dříve kouřilo.
K obstrukční plicní nemoci může vést také vystavení jedince dráždivým látkám, jako jsou:
- prach,
- výpary,
- chemikálie,
- nadměrné vystavení kouři (pasivní kuřáci).
Vědci také zjistili, že zde může hrát roli genetika. Jedinec může onemocnět, aniž by byl vystaven vlivům životního prostředí nebo kouřil; např. nedostatek alfa-1 antitrypsinu, je považován za riziko rozvoje genetického emfyzému.
Symptomy
Na začátku se u pacientů obvykle projevují pouze mírné příznaky nebo vůbec žádné. Jak se nemoc zhoršuje, objevují se závažnější příznaky. Mohou zahrnovat:
- kašel s nadměrnou produkcí hlenu,
- častý kašel,
- pocit tíhy na hrudi,
- dušnost, zejména při fyzické aktivitě,
- pískavý zvuk při dýchání.
Někteří jedinci s CHOPN dostávají častěji infekce dýchacích cest, jako je chřipka a nachlazení. CHOPN může ve vážných případech vést také k:
- vysokému krevnímu tlaku (tzv. pulmonální hypertenze),
- problémům se srdcem,
- rakovině plic,
- depresím,
- ztrátě váhy,
- otokům nohou, kotníků.
Diagnostika
K diagnostice se používají různé metody:
- anamnéza,
- fyzikální vyšetření – poslech, poklep,
- funkční vyšetření plic – spirometrie,
- zobrazovací metody – RTG, CT plic, bronchoskopie.
Léčba
Je zaměřena na otevření zúžených dýchacích cest.
Křeče hladké svaloviny, ve stěnách dýchacích cest, je často zužují a způsobují bronchospasmus. Léky, které uvolňují tyto křeče, nazýváme brochodilatancia. Jsou obvykle vdechovány a mohou zahrnovat:
- Formoterol (Foradil).
- Ipratropium (Atrovent).
- Tiotropium (Spiriva).
- Albuterol (Ventolin HFA, Proventil HFA, ProAir HFA, AccuNeb).
- Salmeterol (Serevent).
- Theofylin (Theo-Dur, jiné obchodní značky) užívaný jako perorální tableta (používá se jen zřídka).
- Kombinované léky jako DuoNeb, Combivent Respimat, Advair a Anoro Ellipta, které zahrnují bronchodilatátor.
V těžkých život ohrožujících konečných stádiích obstrukčního plicního onemocnění může být pacient podroben transplantaci plic.
Restriktivní plicní nemoc
Jedinci s restriktivní plicní nemocí se nemohou plně nadechnout, protože je omezeno plné rozšíření plic. To často způsobuje ztuhlost plic, slabost dechových svalů nebo fyzické omezení; ztuhlost stěny hrudníku, poškození nervů.
Příčiny
Onemocnění plic lze kategorizovat jako vnitřní; intersticiální plicní procesy nebo vnější; mimo plicní.
Intersticiální plicní procesy mohou zahrnovat:
- plicní fibrózu,
- intersticiální plicní nemoc,
- sarkoidózu,
- idiopatickou plicní fibrózu,
- pneumokoniózu,
- syndrom akutní dechové tísně (ARDS)
Vnější; mimo plicní procesy mohou zahrnovat:
- obezitu,
- skoliózu,
- neuromuskulární onemocnění např. Myastenii gravis,
- pleurální výpotek.
Příznaky
Existuje několik běžných příznaků, z nichž nejčastější je dušnost. V raných stádiích může pacient trpět dušností pouze s námahou. Jak se stav zhoršuje, pacient může začít pociťovat dušnost i během odpočinku nebo při minimální námaze.
Chronický kašel je dalším příznakem. Kašel je často suchý, ale může se také tvořit bílé sputum. Dále je to únava a hubnutí. Při nedostatku vzduchu je také pociťována úzkost a deprese.
Diagnostika
- Funkční vyšetření plic.
Pro úplnou diagnózu a pro efektivní přizpůsobení správného léčebného plánu může být nutné další testování. Další testy plicních funkcí se používají ke stanovení, zda je restrikční plicní onemocnění vnější nebo vnitřní.
Léčba
Mnoho forem restriktivních plicních chorob je progresivních, což znamená, že se postupem času zhoršují. Existuje však dostupná léčba na základě individuálních potřeb pacienta.
Možnosti léčby zahrnují:
- Léky
Několik léčiv schválených FDA používaných k léčbě idiopatické plicní fibrózy je Ofev a Esbriet. Plicní fibróza je formou restrikčního onemocnění plic. Existují i jiné druhy léků, které snižují zánět a potlačují imunitní systém.
- Cyklofosfamid
- Kortikosteroidy
- Methotrexát
- Azathioprin
2. Kyslíková terapie
- Buněčná terapie
Je jednou z možností u pacientů s určitými typy restriktivních plicních onemocnění, jako je plicní fibróza, pneumokonióza, idiopatická plicní fibróza nebo intersticiální plicní onemocnění.
Moc hezký článek k tomuto tématu naleznete zde.
