Nedostatek spánku - spánková deprivace
Nedostatek spánku neboli spánková deprivace má prokazatelně nepříznivý vliv na zdraví, může být dokonce i v extrémních případech smrtelná.
Dlouhodobý nedostatek spánku může mít vliv na:
- Koncentraci – smrtelné následky poruchy pozornosti se projevují nejvýrazněji v podobě ospalosti za volantem. To může u řidiče vyústit buď v úplné usnutí (to se stává po více než 24 hodinách bez spánku) nebo častěji v mikrospánek, který trvá pár sekund. Mikrospánkem často trpí jedinci, kteří dlouhodobě spí méně než sedm hodin denně. Vyskytuje se na příklad u osob postižených poruchami dýchání ve spánku.
- Kardiovaskulární systém a zvýšené riziko cévní mozkové příhody – při dlouhodobé spánkové deprivaci, začne tělo zvýšeně vylučovat adrenalin, kortizol a další stresové hormony, které udržují vysoký krevní tlak i během noci a to potom vede k postižení srdce a cév. Jiné studie ukazují, že lidé trpící spánkovou poruchou, mají zvýšené hodnoty C-reaktivního proteinu-CRP (zvýšen pouze při zánětu). Nárůst CRP, může potom zvyšovat riziko aterosklerózy (kornatění tepen).
- Schopnost učit se a paměť – nedostatek spánku oslabuje vzpomínkové centrum v mozku a zabraňuje ukládání informací do dlouhodobé paměti.
- Zpomalené reakce – typickým rysem ospalosti je pomalá reakce nebo dokonce úplné vynechání reakce na určitý podnět.
- Deprese, špatná nálada – spánková deprivace ovlivňuje emoční centra v mozku, což vyústí ve špatnou náladu (až depresi) či v přehnané emocionální reakce.
- Regulace energie, apetitu a kontrola váhy. Během spaní se zvyšuje produkce hormonu leptinu(potlačuje chuť k jídlu) a klesá produkce ghrelinu (zvyšuje chuť k jídlu). Chronicky nedostatečná délka spánku a přerušovaný nekvalitní spánek, vedou proto k rozvoji obezity i cukrovky.
- Snížená schopnost termoregulace.
- Hormonální nerovnováha – porucha uvolňování pohlavních hormonů. U žen mají tyto hormony vliv například na nástup puberty nebo plodnost (fertilitu). Proto nedostatek spánku a směnný provoz mohou negativně ovlivňovat schopnost početí a schopnost donosit plod.
- Porucha uvolňování citokinů, proteinů, které nám pomáhají v boji s infekcí. V případě nedostatku spánku se tedy redukuje schopnost organismu bojovat s nemocí.
- Alzheimerova choroba – kvalita spánku, zejména NREM spánku se s věkem zhoršuje a s tím souvisí i zhoršení paměti. Pacienti s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou mají výrazné narušení NREM spánku. Narušený NREM spánek lze u těchto pacientů pozorovat již několik let před nástupem choroby. Tyto problémy jsou buď časným varováním, nebo k chorobě přímo přispívají, což je předmětem dalšího bádání. Již dnes můžeme však říci, že nedostatečný spánek je jedním z rizikových faktorů Alzheimerovy choroby. Při dostatečně dlouhém a kvalitním spánku během života toto riziko snižujeme.
POZOR! Jedinci, kteří mají dlouhodobě omezenou délku spánku a jeho přiměřenou kvalitu (potíže mohou trvat měsíce i roky) si následně zvyknou na svůj zhoršený výkon a celkovou únavu a tento stav považují za normu. Přestávají vnímat i postupně se zhoršující se zdravotní stav.